| |
|
Za Karla I. byla Lednici určena úloha letní rezidence rodu Lichtenštejnů. V letech 1632-33 za Karla Eusebia proběhla na zámku přestavba, kterou pravděpodobně vedl architekt Giovanni Giacomo Tencalla. Na konci 17. století byl na severozápadní straně zámeckého parku vystavěn, podle projektu Johanna Bernhardta Fischera z Erlachu, barokní komplex jízdáren a koníren, kterému se říkalo "zámek hřebců", projekt realizoval Domenico Martinelli. Roku 1773 se na lednickém zámku opět stavělo podle plánů Isidora Canevala a přestavbu vedl Josef Messl. Na konci 18. století začaly vznikat, podle projektů Josefa Hardtmutha, romantické stavby v přilehlém parku, jako například chrám Slunce (zbořen), mešita s minaretem, čínský pavilon (zbořen), chrám Tří grácií, umělá zřícenina Janův hrad a další rozmístěné v celém Lednicko-Valtickém areálu. Na začátku 19. století byl vyhlouben rybník pod zámkem, ve kterém bylo navršeno 16 ostrovů, z nichž jsou některé propojené mosty. V letech 1843-45 byla postaven 92 m dlouhý, 13 m široký a 10 m vysoký skleník s litinovou konstrukcí, podle moderního projektu Jiřího Wingelmüllera. Ten samý architekt navrhl poslední novogotickou přestavbu zámku, která proběhla v letech 1845-58. Jednou z nejzajímavějších místností zámku je vstupní hala, jíž vévodí vyřezávané dřevěné schodiště zabudované jen do zdi a obrovský mosazný lustr se 116 rameny na svíčky, vážící 690 kg. Dále si na zámku můžeme prohlédnout "lovecký salón" s mořskými orly a dřevěnou hlavou kozoroha a jednorožce a komnatu s africkými trofejemi. Na zámku se také nachází moderní pánská koupelna, modrý dámský salón či dámská ložnice kněžny Františky s pozdně empírovým nábytkem. Průvodce nás provede také čínským kabinetem s původními ručně malovanými tapetami, letní jídelnou s cínovým nádobím a krásnou zámeckou knihovnou s kazetovým stropem z lipového a dubového dřeva a s bohatě vyřezávaným točitým schodištěm, údajně vyrobeným z jednoho stromu. Nakonec navštívíme společenský sál s mramorovým krbem a kazetovým stropem z několika druhů dřeva, pánský kuřácký salónek a naposled následuje modrý společenský salón. |